Představujeme trojské trenéry - František Tůma

Někdo vyrůstá na hřišti od pěti let. František Tůma si na svůj fotbalový start musel počkat až do dospělosti. A možná právě proto dnes bere fotbal trochu jinak než ostatní.

“Jako astmatika mě moc nikde nechtěli brát a doktoři byli proti fotbalu. Za míčem jsem tak běhal hlavně na školňáku nebo v parku,” vzpomíná František. Místo fotbalových trávníků se tehdy věnoval šachům, ve kterých se dostal až mezi nejlepší hráče v Praze. Jenže v osmnácti přišel zlom. Řekl jsem si „Dost, jdu hrát fotbal.”

Velký fotbal mu sice kvůli pozdnímu začátku a fyzičce úplně nesedl, svou stopu ale zanechal v Hanspaulské lize malého fotbalu. Už třicet let působí v klubu 1. FC ÚŽAS, kde si prošel rolí brankářské opory, hráče v poli i vedoucího týmu. Na kontě má více než 500 soutěžních utkání a letos s týmem postoupil až do nejvyšší soutěže.

Kromě hraní je František také velkým fanouškem fotbalu. Dlouhé roky jezdí po zápasech Bohemians, nechyběl ani na legendárním výjezdu za polární kruh do norského Bodø.

K trénování v Troji ho přivedli jeho dva nejmladší synové. “Když přišel přestup do Troji, říkal jsem si, co budu dělat během jejich tréninků. Pak jsem zahlédl reklamu ‘Chci trénovat’ a bylo rozhodnuto,” vypráví. Po setkání se Štěpánem Cabajem a Adamem Muhlem si dodělal licenci a dnes už téměř rok vede trojskou školičku společně se svým starším synem Filipem.

Jeho trenérská filozofie je jednoduchá – sport má děti především bavit. “Chceme, aby si děti vštípily základy dobrého kolektivu, kamarádství a úcty k soupeři. Nepotřebujeme žádné choré Douděry, plivance Chovance nebo blikance Řepky. Chceme slušné holky a kluky, kterým i poražený soupeř podá ruku,” říká František.

Když zrovna nežije fotbalem, snaží se od něj alespoň na chvíli utéct. Má rád kulturu, cestování a čas tráví hlavně s rodinou. I když, jak sám říká – od toho kulatého nesmyslu se úplně oprostit stejně nejde.